Johann Malle

Čestný úkol měřit časy sportovcům byl za 120 let novodobých olympijských her svěřen v zásadě jen čtyřem značkám. Rekordmanem mezi nimi v počtu absolvovaných olympiád je Omega, pro kterou znamená letošní Rio de Janeiro už 27. podnik v roli oficiální časomíry.

Na těch úplně prvních hrách, konaných v roce 1896 v Aténách, se měřilo stopkami Longines, i když tehdy ještě neexistoval status oficiální časomíry her. O časomírách na následujících hrách před první světovou válkou se nám zprávy nedochovaly, a tak na další potvrzené olympijské angažmá došlo u Longines až roku 1952 v zimním Oslu, což si manufaktura později zopakovala při různých příležitostech ještě třináctkrát, mimo jiné také v roce 1972 v Mnichově.

Na letní olympiádě v Tokiu 1964 dostalo příležitost domácí Seiko, které pak slavilo návrat na olympijskou scénu v 90. letech, když bylo vybráno pro letní Barcelonu (1992) a troje následující zimní hry (1994 Lillehammer, 1998 naše oblíbené Nagano a 2002 Salt Lake City).
Právě před sto lety, tedy v roce 1916, představil Heuer své mechanické stopky Mikrograph, které dokázaly změřit setinu sekundy, a byly tak pětkrát přesnější než ostatní soudobí konkurenti. To tenkrát udělalo velký dojem na olympijský výbor, který Heuerovi udělil titul oficiální časomíry na třech následujících hrách v Antverpách, Paříži a Amsterdamu (1920, 1924, 1928). Na další olympijskou účast si ale Heuer musel počkat více než půlstoletí – v roce 1980 se mu této cti dostalo jak pro zimní, tak pro letní OH, tedy pro Lake Placid a Moskvu.

Začátek Omega éry

Pro X. letní olympijské hry v Los Angeles vystřídalo Heuera v roli časomíry nové jméno. Omega tehdy vyslala do Kalifornie jednoho časoměřiče s 30 přesnými chronografy, certifikovanými observatoří v Neuchâtelu. V té době nebylo měření sice tak vyhrocené jako dnes a stále postačovaly hodnoty s přesností na desetinu sekundy, přesto se povedlo zaznamenat 17 nových světových rekordů.

Na další olympijský podnik, IV. zimní OH konané roku 1936 v Garmisch-Partenkirchenu, vyrazil opět Omegou vyslaný hodinář (pro zajímavost, jmenoval se Paul-Louis Guignard) s kufrem plným chronografů. Tenkrát v Ga-Pa se poprvé závodilo ve sjezdových disciplínách a jejich měření probíhalo z dnešního pohledu velmi kuriózně. Jeden časoměřič stál na startu a druhý v cíli, navzájem však neměli žádné přímé spojení. A tak startovní časy závodníků ten horní napsal na papírek, který svezl dolů v kapse jeden z později jedoucích závodníků a předal je dolnímu časoměřiči, který dopsal časy příjezdu. Na konci závodu jury časy z papírků odečetla a vyhlásila pořadí.

Na dalších zimních hrách, pořádaných po válce v roce 1948 ve Svatém Mořici, už měla Omega připravenu šikovnou novinku – fotobuňku s infračerveným paprskem, po jehož protnutí se stopky automaticky rozběhly či zastavily. O pár měsíců později se na letních hrách v Londýně objevil další revoluční prvek – cílová fotokamera, umožňující i při stejném dosaženém čase rozlišit velmi těsné pořadí sportovců. Zařízení, které vyvinula Omega ve spolupráci s britskou Race Finish Recording Company, se hned velice hodilo při mužském sprintu na 100 metrů: Američané Dillard a Ewell dosáhli totožného času 10,3 sekundy, po prostudování záznamu ovšem rozhodčí vyhlásili vítězem Dillarda. Od té doby se „magické oko“, jak se mu tehdy říkalo, stalo nepostradatelným pomocníkem, I když technologii samozřejmě čekal další vývoj, k němuž se brzy dostaneme.

Zimní odbočka

Další pokrok v měření časů zažily ZOH v Cortině d’Ampezzo (1956): ve sjezdových disciplínách byly poprvé použity startovací branky a pro diváky byla v cílovém prostoru připravena velká časomíra umožňující průběžné sledování časů. Samotné měření měl na starosti nový měřicí systém Omegy s naprosto přesnými quartzovými hodinami, filmovou animací a chronografickou škálou na displeji. Zatímco hry ve Squaw Valley (1960) přinesly z technického pohledu především premiérové využití počítačů a první pořádné televizní pokrytí stanicí CBS (a také využití ‚replay‘, využívané rozhodčími v situacích, kdy nebylo jasné, zda lyžař projel, či neprojel bránu), na olympiádě v Innsbrucku (1964) se objevilo pár důležitých inovací. Technici Omegy dokázali díky novince – Omegaskopu – promítnout hodiny do obrazovky včetně porovnání s časem jiného závodníka. Ale ani vysoká přesnost měření nezabránila raritní situaci v ženském obřím slalomu, kdy druhá a třetí závodnice dosáhly identického času 1:53,11, takže obě nakonec obdržely stříbrnou medaili.

Elektronika nastupuje

Soupeření se stávalo vyrovnanější nejen v atletice. Na OH 1960 v Římě dohmátli v plaveckém závodě na 100 m volným způsobem prakticky totožně Australan John Devitt a Američan Lance Larson. Jury nakonec přiřkla zlatou Devittovi, kontroverzní závod se stal nicméně katalyzátorem dalšího technického vývoje. Právě Omega z tohoto popudu vyvinula tlakové spínače, které zastavují plavci vlastníma rukama. Zařízení se nejdříve otestovalo na Panamerických hrách ve Winnipegu 1967, a protože to fungovalo, o rok později na OH v Mexiku byla tato technologie nasazena premiérově pod pěti kruhy. Tam už ovšem Omega nevyslala jen jednoho hodináře s kufříkem chronografů, ale celý tým 45 časoměřičů s 8 tunami nákladu, který kromě tlakových spínačů pro plavce obsahoval také třeba vylepšenou cílovou kameru Photosprint.

Další zásadní pokrok pro atlety nastal na letních OH, které se po 52 letech vrátily do Města Andělů. Ano, to byly ty, na které nakonec nejeli naši ani většina sportovců z bývalého východního bloku (kromě Rumunů), a tak nemohli být svědky premiéry zařízení pro ulitý start. Zařízení měřící tlak na startovní blok (pro muže byla stanovena hodnota 29 kg, pro ženy 27 kg) dokázalo takto detekovat předčasné vyběhnutí. Povolena byla odchylka do 0,100 sekundy.

Na zatím posledních letních hrách v Londýně Omega přišla hned s celou řadou zlepšováků, ať už to byly dokonalejší startovní bloky pro atletické sprintery, panel, který okamžitě po dohmatu zobrazí trojici medailistů v bazénu nebo kvantový měřič s rozlišovací schopností jedné milióntiny sekundy. Do akce se dostala také elektronická startovací pistole, která byla poprvé nasazena už na předešlých zimních hrách ve Vancouveru. Předchozí klasický typ startovací pistole měl totiž jistou nevýhodu – kvůli rychlosti šíření zvuku ho nejdřív slyšel závodník nejblíže startérovi, zatímco ke sportovcům na vnější dráze se signál dostal o nějaké zlomky sekundy později. Nová pistole jednak vydává záblesk a pak také elektronicky posílá startovní signál do reproduktorů, umístěných za každým závodníkem, takže startovní podmínky jsou opravdu rovné. Při spuštění pistole se navíc automaticky spustí také časomíra.

Co nového v Riu

Na letošních OH v Rio de Janeiru bude Omega v roli oficiálního časoměřiče už po sedmadvacáté. První přípravy na místě konání začaly už dva roky před začátkem olympiády. Pro manufakturu to znamená mimo jiné dopravit na místo soutěží 450 tun vybavení, které bude obsluhovat 480 specialistů, na jednoho tedy vychází skoro jedna tuna. Pro ty, kdo si lámou hlavu, co může taková olympijská časoměřičská zásilka obsahovat, máme doplňující informaci, že v ní je 335 informačních panelů, 79 výsledkových tabulí nebo 200 km optických vláken a kabelů. Zmíněné téměř půltisícovce profíků bude ještě k ruce dalších 850 školených dobrovolníků.

Také pro Rio si Omega připravila několik zajímavých inovací. Z příchodu nové přesné technologie se mohou těšit lukostřelci – dosud bylo posuzování zásahů svěřeno lidskému oku se speciálním dalekohledem, nyní toto dostane na starost nový terč se skenerem zásahů. Jakmile šíp trefí terč, svislý a podélný skener propočítá vzdálenost od středu a do jedné sekundy zahlásí výsledek. Systém má přesnost 0,2 mm.

Znovu byly vylepšeny startovní bloky, které měří sílu vyvinutou atletem proti bloku 4000krát za sekundu. Detekční systém okamžitě posílá hodnoty do počítače, který pomocí speciálního softwaru vytváří jakousi křivku startovní reakce atleta, což případně umožňuje startérovi opravdu precizně analyzovat startovní reakci sportsmena či sportovkyně.

Jednou z významných událostí brazilských her je návrat golfu do olympijského programu. Omega na to speciálně přichystala nové informační panely, které budou umístěny na čtyřech vybraných odpalištích. Jakmile hráč odpálí míček, diváci se vzápětí kromě jména golfisty dozvědí jeho aktuální skóre, rychlost odpalu, odhadovanou vzdálenost i výšku odpalu.

Další novinkou jsou vylepšené výsledkové tabule, kde se kromě jmen a čísel budou moci zobrazit také animace, fotky a další obrázky. Změnou prošly i cílové fotosnímače, které nově místo dvou párů senzorů budou obsahovat jejich čtveřici, což umožní detekovat překročení pomyslné cílové pásky na více místech. Navíc budou senzory výškově nastavitelné, což se bude hodit třeba při pozdějších paralympiádách. A konečně letos bude mít svůj debut také další evoluce cílové fotokamery. Zařízení nazvané Scan’O’Vision Myria dokáže pořídit až 10 000 snímků za sekundu a díky zvýšené světelné citlivosti budou záběry rozhodující o medailích přibližně čtyřikrát kvalitnější.

Stylová zápěstí

Značka, která si vydobude čest být oficiální časomírou OH, toho tradičně využije také obchodně, a tak se sběratelé mohou opět těšit na příslušné limitované edice. Omega už před několika měsíci představila trojici hodinek pro Rio de Janeiro. Všechny tři samozřejmě šlapou na koaxiálních strojcích, byť pro každý z nich je použit specifický typ.

První dedikovaný model, Seamaster Diver 300 M Rio 2016, se od klasických Seamasterů odlišuje číslováním lunety z leštěné keramiky, které je vyvedeno v olympijských barvách. Vlnovkový vzor na černém číselníku pak evokuje design dlažby na slavné pláži Copacabana, zatímco z druhé strany na dýnku je k nalezení gravírování s olympijským logem.

Stejná rytina se nachází také na dýnku druhé edice, Seamaster Bullhead Rio 2016. Kromě číslování lunety se zde olympijské barvy uplatnily také u prošívání modrého koženého řemínku. Tato edice je ze všech tří nejomezenější, neb bylo vyrobeno jen 316 kousků.
Také na dýnku třetího do party, modelu Speedmasteru Mark II Rio 2016, nechybí obligátní logo brazilské olympiády, zatímco lícová strana hodinek vyhlíží ze všech nejdecentněji: pouze tři sčítače chronografu jsou zbarveny podle udělovaných cenných kovů, tedy zlatě, stříbrně a bronzově.

Omega Seamaster Diver 300 M Rio 2016

Ref.: 522.30.41.20.01.001 | automatický nátah | datum, rezerva nátahu 48 hodin, heliový ventil | ocel / ø 41 mm | vodotěsnost 300 m | ocelový tah | limitovaná edice 3016 ks

 

Omega Seamaster Bullhead Rio 2016

Ref.: 522.12.43.50.04.001 | automatický nátah | rezerva nátahu 52 hodin, datum | ocel / ø 43 mm | vodotěsnost 150 m | modrý kožený řemínek | limitovaná edice 316 ks

 

Omega Speedmaster Mark II Rio 2016

Ref.: 522.10.43.50.01.001 | automatický nátah | chronograf, datum, tachymetrická škála, rezerva nátahu 52 hodin | ocel / ø 42,4 mm | vodotěsnost 100 m | ocelový tah | limitovaná edice 2016 ks


Znovu na výsluní

Golf se po neuvěřitelných 112 letech vrací zpět do oficiálního programu olympijských her. Toho se rozhodl šikovně využít také Daniel Wechsler, CEO privátní značky Jaermann & Stübi. Jelikož oficiálním partnerem olympiády je samozřejmě Omega, nemohl přijít se speciální limitovanou edicí, která by mohla padnout do hledáčku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Proto značka představila model Royal Open Course Timer & GMT Brazil Edition, který „pouze“ (a ve správnou dobu) vzdává hold golfu v zemi, na jejímž území se hry pořádají. Proto je jeho číselník vyvedený v zelené barvě a otočný vnitřní kroužek je zvýrazněn žlutou stupnicí. Označení „Brazil“ na číselníku ale nechybí, a navíc bude během olympijských her v Riu probíhat outdoorová reklamní kampaň s vyobrazenými hodinkami, ikonickou sochou Krista Spasitele a samozřejmě Cukrovou homolí v pozadí. Jaká náhoda, že?

Jaermann & Stübi
Royal Open Course Timer & GMT – Brazil Edition
Ref.: ROC-Brazil | automatický nátah | GMT, datum | ocel / ø 44 mm | vodotěsnost 100 m | kožený řemínek z aligátora | 111 000 Kč

Pocta Riu od Romaina Gauthier

Hi-endová švýcarská manufaktura Romain Gauthier patří k těm nejmladším v branži – vždyť teprve loni oslavila deset let od svého založení. Právě při této příležitosti byl osloven dlouholetý přítel rodiny Gauthierů, brazilský umělec Kakau Höfke, aby stvořil něco parádního, a to na základě revolučního modelu Logical One s řetízkovým kompenzátorem nátahu. A výsledek stál za to – Höfke stvořil umělecké dílo, evokující jeho rodné Rio de Janeiro. Číselníku vévodí známý symbol města, socha Krista Spasitela, který se prolíná se vzorem dlažby na promenádě pláže Ipanema. Celý motiv je vykládán z 352 ručně vyleštěných dílků achátu a nefritu, silných jen 0,5 mm a položených ve dvou vrstvách. Vyřezání laserem, leštění a poskládání jednotlivých sklíček zabralo ateliéru Olivier Vaucher, který umělcovu vizi realizoval, tři měsíce. Höfke navíc jako doplněk k těmto mimořádným hodinkám vytvořil ještě akrylový obraz na plátně se stejným motivem. Není divu, že této mimořádné ukázky nejvyšší hodinařiny i šperkařství při její extrémní pracnosti vznikl pouze jediný exemplář.

Romain Gauthier Logical One Secret Kakau Höfke
Mechanický strojek | rezerva nátahu 46 hodin | 18k bílé zlato / ø 43 mm | vodotěsnost 30 m | kožený řemínek z aligátora | jediný kus nevyčíslitelné ceny

Prim Rio

Stranou olympijské vlny nezůstal ani tradiční český výrobce z Nového Města nad Metují, a primky se tak staly potřetí za sebou oficiálním dodavatelem českého olympijského týmu. Předtím jimi byli naši sportovci vybaveni už na olympiádách v Londýně a v Soči. Tentokrát design speciální edice Prim Czech Team pro OH v Riu vytvořil akademický malíř Milan Jaroš a nutno dodat, že jeho výtvor působí sofistikovaněji než předcházející edice – u nich se jednalo víceméně jen o doplnění názvem města, případně logem Czech Team, v případě zimních her v Soči pak byl číselník doplněn motivy lipových květů od Alfonse Muchy.

Základem letošní olympijské edice se stal model Prim Pilot, ozvláštněný několika jednoduchými prvky: ručkami v barvě trikolory, které obíhají nad číselníkem se zlatým logem českého týmu a také se stylizovanou postavičkou české legendy poválečných olympiád, Emila Zátopka. Stejná, jen o něco větší figurka je hlavním motivem dýnka, kde ji navíc doplňuje pověstné motto našeho běžeckého dříče: „Nemůžeš? Přidej!“ Celou kreaci pěkně dotváří řemínek NATO strap v motivační zlaté barvě. Hodinky Prim Rio obdrží všichni čeští nominovaní sportovci. Ti, kterým se podaří vyhrát, se pak podobně jako v minulých letech mohou těšit na další hodinky – hierarchicky vyšší a hlavně plně mechanický model Prim Diplomat.

Prim Rio
Quartzový strojek Ronda 715 | čas a datum | ocel s DLC povlakem / ø 40 mm | vodotěsnost 50 m | nylonový NATO řemínek | 12 900 Kč

Drahokamy brazilských pláží

Pro návštěvníky olympijských klání v Riu bude nepochybně připravena také spousta nesportovních lákadel. Milovníci či možná spíše milovnice drahých kamenů by asi neměli minout exkurzi do Muzea Amsterdam Sauer, kde je k vidění největší soukromá sbírka drahých kamenů v Jižní Americe. Vystavených kousků je zde na tři tisíce a některé z nich dokonce figurují v Guinnessově knize rekordů, jako třeba téměř 70 kg vážící čirý topaz nebo neopracované rubelity z jejich největšího světového naleziště v brazilském státě Minas Gerais. Jiným magnetem je kopie císařské koruny Pedra II. Brazilského (zemi vládl v 19. století celých 49 let). Muzeum sídlí ve čtvrti Ipanema, pojmenované po druhé nejslavnější pláži Ria.

Společnost Amsterdam Sauer dnes patří potomkům Julese Rogera Sauera, francouzského občana, který jako 18letý utekl v roce 1939 z Evropy před druhou světovou válkou právě do Brazílie, kde se záhy zaměřil na drahokamy. Postupně se vypracoval na významného prospektora a obchodníka, k jehož největším úspěchům patří například první objev smaragdů v Brazílii (1963). Dnes firma kromě zmíněného muzea provozuje v Riu několik dalších klenotnictví (jedno je umístěno samozřejmě v blízkosti slavné Copacabany), ve kterých nabízí šest vlastních ucelených kolekcí šperků, využívajících zejména kameny z jihoamerických nalezišť – kromě smaragdů a topazů často také akavamaríny, jejichž produkce z 90 procent pochází právě z dolů tohoto kontinentu.

Obdobný životní příběh najdeme také u Hanse Sterna, původem německého emigranta, který ve svých 22 letech založil roku 1945 v Riu šperkařskou firmu H.Stern. Také tato se postupem času stala jednou z nejslavnějších klenotnických značek Latinské Ameriky a také ona má pro návštěvníky města připravenu jednu vyhledávanou atrakci. Přímo v centrále společnosti ve čtvrti Ipanema mohou zájemci zhlédnout s průvodcem celý proces výroby šperků, od opracování syrových kamenů až po finiš uměleckých kreací (atrakce má název Gemological Tour). Tyto prohlídky vymyslel Hans Stern už v 50. letech, aby přitáhl pozornost zahraničních zájemců. Stejně tak ovšem dbal o profesionální stránku věci, a tak se v roce 1958 stal prvním šperkařem Latinské Ameriky, který kvůli klasifikaci kamenů měl svou vlastní gemologickou laboratoř. Popularitě firmy značně pomohla kolekce pro francouzskou filmovou hvězdu Catherine Deneuve a posléze si šperky H.Sterna prorazily cestu daleko za hranice Brazílie. Dnes se lze s nimi setkat jak na stránkách nejprestižnějších fashion magazínů (všech těch Vogue, Elle Harper’s Bazaar, Marie Claire atd.), tak ve 160 obchodech po celém světě nebo také v seriálu Sex ve městě.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here