V roce 2019 Jean-Marie Schaller na pražské výstavě Salon Exceptional Watches (SEW) převzal cenu za přínos hodinářství. Vždy dobře naladěný Jean-Marie Schaller, vlastník značky Louis Moinet, našemu magazínu Watch It! tehdy během výstavy na Žofíně poskytl velmi otevřený rozhovor. Jeho celé znění uvádíme jako vzpomínku.
Louis Moinet je relativně nová značka, začali jste tuším v roce 2003, ale čerpáte z odkazu legendárního hodinaře Louise Moineta. Jaké to je, vést značku s takovým odkazem? Do jaké míry je to výhoda a do jaké je to svazující?
To je důležitá otázka, protože máme velkou zodpovědnost k tomu starému jménu. Pan Moinet napsal první kapitolu a my píšeme druhou v jeho jménu. Je velmi důležité být koherentní. Je to jako psát dobrý příběh – musí být zajímavý a konzistentní.
Co pro vás odkaz Louise Moineta znamená?
Louis Moinet byl génius. Podívejte se na jeho chronograf, tam je to zřejmé. My nejsme géniové. Můžeme dát jen srdce a to nejlepší, co v nás je, abychom byli hodni vyrábět hodinky v jeho jménu. S každou naší novou kreací se ptám sám sebe: „Schválil by to pan Moinet?“ Když mám pocit, že ne, tak to nedělám. Musím ale říct, že když jsme začínali, věděli jsme o něm jen velmi málo. Měli jsme šestistránkový životopis, začali jsme s manželkou doma v kuchyni… Až díky internetu jsme našli úžasné informace: Mezi jeho zákazníky patřil Napoleon, dva američtí prezidenti a tak dál a tak dál. Postupně jsme nacházeli fakta a elementy z jeho života.
Jak to bylo s jeho vztahem k legendárnímu Breguetovi?
V našich začátcích mi po jednom malém článku v místních novinách volal nějaký pan Breguet. „Co to děláte? Ten Moinet není dobrý…“ Breguet a Moinet byli staří přátelé. Vždyť kdo vedl Breguetův ateliér? Byl to Moinet. Breguetův syn, který byl ve stejném věku jako Moinet, ho neměl rád. Moinet chránil jeho otce, ano, Moinet chránil Bregueta před jeho synem, který chtěl převzít jeho podnik. Měli spolu právní spor. Stín těchto událostí tu byl zřejmý, ještě když jsme začínali… Po tom telefonátu jsem si říkal: Byl tedy Moinet dobrý, nebo špatný člověk?
Co jste zjistil?
Podle všech informací, které jsem našel, šlo o velmi dobrého muže. Víme, že pomáhal mladým hodinářům. Pokud měli problém, chodili za ním. On jim pomáhal zdarma, aniž by před nimi chránil své znalosti.
S jakou vizí jste začínal značku budovat?
Byl to spíš osud. Jeho volání. Znáte Daniela Rotha?
Jasně.
Když chtěl François Bodet z Maison Chaumet znovu rozjet značku Breguet, najal si hodináře, kterým byl právě Daniel. Měl tak možnost studovat archiv značky Breguet. Za pár let společnost opustil a měl možnost založit vlastní značku pod svým jménem. Měl jsem to privilegium pracovat na spuštění jeho značky. Jednou jsme seděli v letadle z Paříže do Tokia a podíval se na mě se sklenkou červeného vína v ruce a řekl: „Jean-Marie, měl bys založit vlastní značku. Podívej, Louis Moinet by se k tobě hodil…“ Pak jsem na to zapomněl. Za deset let jsem nastartoval Perrelet. Dával jsem také večerní lekce a jeden z mých studentů se stal něčím jako mým mladším bratrem. Byl o deset let starší než já, ale vždycky sledoval, co jeho „starší brácha“ právě dělá. „Á, registroval jsi historické jméno… musím to udělat taky,“ a šel a registroval si jméno Louis Moinet. Po jednom nebo dvou letech za mnou přišel a říká: „Poslouchej, musíš ji ode mě koupit. Vím, že jsem hloupý, protože na tom zbohatneš.“ Odpověděl jsem: „O čem to, sakra, mluvíš? Odpal, nechci s tebou mluvit.“ Pak v mém životě přišly těžší časy, rozvod a vrátil jsem se do Švýcarska opravdu s prázdnými kapsami. Chtěl jsem začít znovu a dělat něco vlastního. Chtěl jsem s ním znovu mluvit, tak mu volám: „Gerardo, jaká je tvá cena za Louis Moinet?“ „Osm tisíc.“ „To je moc, dám ti pět…“ „Ne“. „Dobře…,“ nedohodli jsme se. Za pár dní mi volal kamarád, právník Yvan Merlotti – možná ho znáte, má prsty v hodinářském průmyslu – a ptám se ho, co si myslí o značce Louis Moinet. Neřekl nic určitého, protože zrovna sledoval fotbal. Za dva dny mi ale volal a říkal „Mám pro tebe kupce na Louis Moinet. Za patnáct tisíc…“ Začal jsem počítat – patnáct minus osm… sedm! „Gerardo, kupuji!“ Koupil jsem, a jakmile jsem ji měl… nemohl jsem ji prodat.
Je moc dobře, že jste si značku nechal a udělal z ní obdivuhodnou hodinářskou společnost. Jak se vám podařilo získat Moinetův chronograf?
Teď chvíli nepůjde o hodinky, ale nebojte, neprodávám bible. (smích) Opravdu jsme cítili, že Louis Moinet je živý. Řeknu vám příběh: Nikdo nevěděl, že jde o vůbec první chronograf. Hledal jsem ho dlouho. Je to úžasný kus. Jeho krokové ústrojí bije na frekvenci 216 000 vibrací za hodinu (30 Hz, pozn. aut). Je dvě stě let starý. Jednoho dne se dostal na aukci Christieʼs v Ženevě, v květnu 2012. Odhadovaná cena tři tisíce švýcarských franků… Bylo pondělí ráno, probudil jsem se a cítil jsem, jako by mi někdo šeptal do ucha: Padesát tisíc! Podíval jsem se vedle sebe, ale manželka spala. Odkud to přichází? Nevěděl jsem to. Původně jsem byl odhodlaný dát třicet tisíc, ale řekl jsem si – v pořádku, můj limit bude padesát. Čtrnáct tisíc bylo skoro odklepnuto, ale někdo za mnou se ozval: „Patnáct!“ Já jsem řekl: „Šestnáct.“ On: „Sedmnáct.“ A tak dál a tak dál. Jen já a on. Dokud neřekl čtyřicet osm a já na to padesát… V duchu jsem si říkal: „Prosím, Bože, jen ne padesát dva…“ Uslyšel jsem num! Bylo odklepnuto. Vyplnil jsem papíry, vyšel ven a kamarád říká: „Dívej, to je on!“ Byl to Arnaud Tellier, člověk, který provozoval Patek Philippe Museum. Přihazoval a na telefonu měl pana Sterna (rodina Stern vlastní značku Patek Philippe, pozn. aut.). Uvědomil jsem si, jaké jsem měl ten den velké štěstí: Pan Stern chtěl dvoje Breguet. Nastala obrovská bitva mezi ním a značkou Breguet, která skončila na sedmi milionech za dva kusy… Byl poněkud nešťastný, tyto Louis Moinet chtěl, ale když viděl, jak letí cena nahoru, nechal to být.
To je užasné. V té chvíli nikdo nevěděl, že jde o první chronograf na světě?
Když jsem s hodinkami přišel domů, říkám si: „Ó, je to chronograf! Musíme s tím něco udělat.“ Vyhradili jsme si devět měsíců, vzal jsem hodinky k odborníkům, protože nám nikdo nevěřil, a nakonec jsme udělali tiskovou konferenci, kde jsme řekli: „Omlouváme se, ale skutečným vynálezcem chronografu je Louis Moinet…“
Dnes je to zapsáno v Guinnessově knize rekordů, takže je to oficiální…
Ano, je to jako pas, takže už můžeme cestovat…
(smích)
Je to krásný kus… (prohlížíme si jeho maketu)
Je, nebyl to jen první chronograf na světě, ale také nejpřesnější časomíra své doby. Měří na šedesátinu sekundy. Pan Breguet v době, kdy byl špička, měřil na desetiny sekundy. Má nulovací tlačítko, což v té době neexistovalo. Jsou to také první vysokofrekvenční hodinky. Víte, proč udělal hodinky na této frekvenci? Na jednom sčítači znamená jeden oběh ručky jednu vteřinu. Tady je škála se šedesáti stupni. Pan Moinet byl také astronom. Když sledoval hvězdy, uvnitř teleskopu měl také škálu se šedesáti stupni. Potřeboval nástroj, který měří čas, aniž by ztratil z oka to, co sleduje. Takže pracoval tak, že se jedním okem díval do teleskopu a druhým zároveň sledoval chronograf.
Vrátíme se zpátky do současnosti. Jak bude příběh vaší značky pokračovat dál?
Myslím, že dalším krokem bude zaměřit se na výjimečnost. Přestože je náš příběh v podstatě mladý, od počátku používáme znaky na zadní straně pouzdra – malého lva a květ lilie, což je vyjádření hodnot, které jsou uvnitř hodinek: jedinečnost Louise Moineta, kreativní hodinářství, umění a design a jednota. Od úplně prvních hodinek.
Měl jste někdy touhu vytvořit z Louis Moinet větší značku?
Přemýšlel jsem o tom, ale nebylo by to úplně dobře. Louis Moinet je jméno. Značka musí prodávat tolika lidem, kolika může. Nejsme takoví. Dnes vyrobíme kolem tří až pěti set hodinek za rok a upřímně, byl bych šťastný, kdybychom vyrobili třeba jen 250 hodinek, ale všechny z nich se silným příběhem. Všechny naše hodinky mají příběh, ale myslím, že v tom můžeme jít víc a víc do hloubky. Teď jsme například vyrobili hodinky Only Mexico. Pro příští Baselworld připravujeme nový strojek, který, věřím, bude jako atomová bomba… Bude to skutečně něco z jiného světa.
Pravě jste vyvolal sotva splnitelné očekávaní… Jaké zdroje při výrobě používáte?
Máme dobré kooperace. Víte, naše společnost je malá. Je nás jen deset lidí pod jednou střechou a dalších deset velmi blízkých spolupracovníků, jako je účetní, vývoj a podobně. Nemůžeme ale vytvořit tři sta hodinek v tomto malém kruhu. Spolupracujeme proto s dvěma nejlepšími výrobci strojků, především s Concepto. Spolupracujeme opravdu velmi úzce, jsou naši přátelé.
Jak se snažíte odlišit na poli manufakturních strojků?
Máme třeba všechny části chronografu na horní straně hodinek. To je věc, která se mi hodně líbí. Některé značky mají nahoře několik částí, jako je sloupové kolo a podobně. U některých našich hodinek tu máme všechny části chronografu, které může majitel sledovat v pohybu. Mluvil jsem také o příběhu. Máme například hodinky Only Mexiko, uvnitř jsou části vyrobené z meteoritu nalezeného v Mexiku. Je to nejstarší dosud známý meteorit vzniklý uvnitř sluneční soustavy. Tento materiál vznikl 300 tisíc let před vznikem Země. Tyto hodinky také skvěle ukazují, o co nám jde: Jmenují se Only Mexico a vyroben je pouze jeden kus. Prodali bychom jich víc, ale musíme držet hladinu exkluzivity.
Řekl byste, že si hodinky Louis Moinet drží určitý vlastni styl? Jak byste jej definoval?
Možná neoklasický. Je to zvláštní. Někomu se naše hodinky nemusí líbit, možná je to na ně příliš. Na jiné zase působí síla jejich výrazu.
Můžou se stát vaše hodinky ikonickými?
Myslím, že je to možné, ale není to lehké. I hodinky jako Royal Oak od Audemars Piguet se dvacet let neprodávaly nijak zvlášť dobře. Museli na tom dlouho pracovat. Když nějaké vizi věříte, nemusí to jít příliš rychle. Dobrý příklad vzniku ikonických hodinek může být Richard Mille.
Nevím, jestli je to přiklad ikonických hodinek. Možná pro užší skupinu lidi…
Možná, ne, v každém případě vytvořili nový styl. Je hravý, čím víc člověk zkoumá všechny ty detaily, tím víc jim přichází na chuť.
Dlouho jste pracoval v marketingu. Myslíte, že marketing může pomoci dát hodinkám status ikony?
Když se podíváte na Hublot, řekl bych ano… to je odpověď.
Jak je pro vás důležitý asijský trh?
Nesnažíme se příliš tlačit na prodej, zaměřili jsme se na různé trhy, jako je Amerika, Evropa, Blízký východ a Rusko. To jsou naše hlavní zájmy. Asii se budeme víc věnovat možná příští rok. Zatím jsme pouze v Hongkongu, kde realizujeme jen VIP prodeje. Trh se hodně změnil a s ním i způsob prodeje. Když se podíváte například na Blízký východ, před příchodem internetu zde bylo několik silných obchodů. Být v nich zastoupen znamenalo nejlepší cestu k tamnímu trhu. Dnešní zákazníci mají jiný přístup. Často nepotřebují chodit do butiků. Celkově tedy pro nás nejspíš bude Asie zajímavá, zatím tomu tak ale není.
Vím, že nepotřebujete prodávat více co do množství, ale stejně, čistě teoreticky, dovedete si představit, že změníte design, aby se vaše značka lepe prodávala na některém specifickém trhu? Aktuálně takové kroky dělají třeba i tradiční evropské automobilky…
Naše hodinky mají průměr 46 mm, v Asii by měli větší úspěch, kdyby měly třeba 40 mm… Ale tím bychom se zabili. Naše hodinky jsou přes svou velikost velmi ergonomické. A to i na mém úzkém zápěstí. Také potřebujeme místo, abychom mohli vytvořit emoce… Takže ne, nezradíme své kořeny a nikdy nevytvoříme něco jako Asijskou řadu.
Jsme rádi, že jste zavítal do země, kde je hodinářský trh poměrně malý. Jak důležitá je pro vás střední Evropa obecně?
Máme zákazníka v Polsku, pro kterého jsme vytvořili whiskové hodinky, v nichž je v malých nádobkách pár kapek whisky… Prodávaly se dobře. Příští rok se chystáme být zde na SEW. Stále se o tomto trhu dost učíme a dnešní akce mě opravdu příjemně překvapila. Lidé jsou zde velmi pozorní, dokážou se 45 minut dívat pouze na hodinky… To třeba v Ženevě se za deset minut začnou nudit a dívají se do mobilů. Lidé se tu v hodinkách vzdělávají a může to být ještě velmi zajímavé. Rusko patří také mezi naše zájmy.
Mají dnes ještě hodinářské veletrhy smysl?
Baselworld se konal naposledy v roce 2019. V roce 2020 a 2021 byla výstava v Basileji zrušena a to nejen kvůli pandemii koronaviru. Svůj podíl na tom měl i takzvaný ROLEXIT, kdy značky Rolex, Patek Philippe, Tudor, Chanel a Chopard oznámily, že se akce nezúčastní. Výstavu měla nahradit platforma HourUniverse. Ta byla ovšem v lednu 2022 přesunuta z dubna na červen. Nakonec byla tato akce také zrušena.
Narodil jsem se ve frankofonní části Švýcarska jen čtyřicet kilometrů od Basileje. Mé srdce tedy bije pro Basilej. Letos poprvé jsem si ale říkal, že bych ho neměl poslechnout. Nakonec jsme se rozhodli zúčastnit se i příští rok. Říkal jsem pořadateli, že za stejnou sumu peněz můžu mít deset roadshow, jet do Singapuru, jet kamkoliv, večeřet s přáteli a se zákazníky, potkat je a mluvit s nimi přímo. Problém Baselworldu není jen klesající návštěvnost, ale i klesající pozornost lidí. Přijdou, spěchají, protože mají další schůzku, udělají si pár fotek a jdou. Když vyrábíte nové hodinky, trvá to třeba tři roky. Jsou jako vaše vypiplané dítě a chcete pro ně to nejlepší. Pak vidíte přijít ty lidi a nemají čas… je to frustrující. Každopádně Basilej je Basilej a rozhodli jsme se jít. Některé jiné akce, jako například Las Vegas, Bahrajn, Katar a Indie, jsou pro nás uzavřené kapitoly. V Las Vegas bylo původně dvanáct vystavovatelů. Pak devět, pak pět… a za pár let skončili. Internet změnil vše. Ale může to být zajímavé pro rozvíjející se trhy, jako je český.
Které jsou vaše oblíbené hodinářské komplikace?
Mám rád chronograf. Rádi kombinujeme. Klasický chronograf nestačí, mám rád chronograf s retrográdním ukazatelem. Prostě kreativní hodinařina.
Co připravovaná „atomová bomba“? Taky půjde o kombinaci?
Tato „atomová bomba“ bude založena na technologii tourbillonu, ale neříkáme tomu tourbillon, protože… až to uvidíte, řeknete si wow… to je něco jiného. Něco jako reinterpretace. Tourbillon mám samozřejmě rád, minutové odbíjení, věčný kalendář… Mám rád naše hodinky Ultravox s hodinovým odbíjením. Mají všechno na svrchní straně, vidíte vše v pohybu, včetně odbíjení. To tu ještě nebylo.
Jste sběratel?
Nejsem bohatý člověk. Začínal jsem dvakrát od začátku a musel prodat svoje sbírky, abych získal peníze… Mám kolem deseti hodinek. Přibližně. Breguet, Blancpain, Breitling, Omega Moonwatch…
Co vás na hodinkách zajímá nejvíc?
Víte, naši předkové hodináři byli umělci. Museli být umělci a trochu podnikatelé. Dnes vidím mnoho byznysu a málo umění. Dnes nepotřebujete hodinky, abyste věděli, kolik je hodin. To vám ukáže iPhone. Dnes kupujete hodinky jako kus umění. Tak to vnímám.
Pavel Hrůza, WI #39, zima 2019
