Automatický nátah náramkových hodinek letos v červenci oslavil sto let. Vynalezl jej Angličan John Harwood, který si svůj systém samonátahu patentoval v září 1924. Spor o prvenství, který odstartoval v roce 1953, skončil před sedmdesáti lety.
Harwood na dalším vývoji a implementaci patentu č. 106583 do sériové výroby spolupracoval se značkami Fortis a Blancpain. První hodinky s automatem byly představeny v dubnu 1926 na veletrhu v Basileji. Jednalo se o multioborovou přehlídku švýcarského hospodářství. V tomto roce ale měly hodinky a šperky na basilejském výstavišti poprvé vyhrazeny své vlastní haly.
První sériově vyráběné automatické náramkové hodinky se začaly prodávat 13. července 1926, kdy z manufaktury značky Fortis ve švýcarském Grenchenu odešly k obchodníkům vůbec první kusy Fortis Harwood Automatic. Od roku 1928 začala hodinky v Severní Americe prodávat Harwoodem založená společnost Self-Winding Watch Company. Blancpain získal licenci pro prodej ve Francii a západní Evropě.
V roce 1931 s automatickými hodinkami vyrukovala také značka Rolex. Ta v reklamě (mohutně ve 40. a 50. letech minulého století) začala svůj model Oyster Perpetual s plným 360° rotorem prezentovat jako vůbec první automatické náramkové hodinky na světě. Harwoodova společnost Self-Winding Watch Company téhož roku kvůli velké hospodářské krizi zkrachovala.
Rozbuškou a faktickým začátkem sporu o prvenství se stalo zveřejnění inzerátu Rolex v prosinci 1953. V něm švýcarská hodinářská firma tvrdila: „V roce 1931 Rolex dosáhl jednoho ze svých největších triumfů – vynálezu mechanismu Rolex Perpetual, prvních automatických náramkových hodinek na světě s volně rotujícím rotorem.“
A právě slova „prvních automatických náramkových hodinek na světě“ zvedla Harwooda ze židle. Okamžitě se rozhodl bránit u soudu. Spor se ale kvůli složitosti mezinárodního práva a neochotě Rolexu přiznat Harwoodovi prvenství táhl tři roky. Rolex se dlouho hájil tím, že Harwoodův mechanismus byl „kladívkový“ (bumper), zatímco oni vyvinuli plnohodnotný 360° rotor.
Nakonec právníci Rolexu pod tíhou faktů přistoupili k mimosoudnímu urovnání. A právě to zabralo většinu z oněch tří let. Nejviditelnějším výsledkem pak byla veřejná omluva otištěná v The Sunday Express 10. června 1956:
„Pan John Harwood z Harrow v hrabství Middlesex byl vynálezcem prvních samonatahovacích náramkových hodinek a omlouváme se za jakoukoli újmu na jeho citech, která mohla být způsobena naší reklamou ze 4. prosince 1953, v níž bylo opomenuto slovo ‚rotor‘. Rolex Watch Co. Ltd.“
Rolex určitě Harwoodovi vyplatil také finanční kompenzaci za vleklý spor. Její výše je ale tajemstvím. Součástí dohody bylo i to, že Rolex ve svých následných globálních propagačních materiálech (kampaň „Three great landmarks in horological history“) začal bezplatně otiskovat Harwoodův portrét a otevřeně ho oslavovat jako průkopníka automatických hodinek. Za vynálezce označoval Abrahama-Louise Perreleta. Ten v roce 1770 představil první kapesní hodinky s automatickým nátahem.
Boj s Rolexem pro Harwooda nebyl pokusem o restart jeho hodinářské kariéry, ale čistě bitvou o uznání historické pravdy. Zadostiučinění se dočkal krátce po vyhraném sporu – v roce 1957 mu Britský hodinářský institut udělil prestižní Zlatou medaili za mimořádný přínos celému odvětví. John Harwood zemřel v roce 1964.
Andrej Poliak
