O tom, že budoucnost dopravy bude elektrická, není žádných pochyb. Je to již jen otázka času. Jestliže elektřina stojí proti vozům se spalovacími motory, pak v případě elektromobilů o přízeň soupeří bateriově poháněná auta s těmi, kde za výrobou elektřiny stojí vodík.
Nyní mají jasně navrch vozy s bateriemi. Nicméně vodíková auta rozhodně neřekla své poslední slovo. Důkazem toho je druhá generace Toyoty Mirai, která se celkem nedávno postarala o pořádný rozruch.
Vedle elektromobilů s motory poháněnými elektřinou z baterií (battery electric vehicle – BEV) jsou auta s vodíkovými palivovými články (fuel cell electric vehicle – FCEV) neoprávněně opomíjeny. FCEV přitom mají řadu nesporných výhod: 1. Tou nejpraktičtější je rychlost doplnění vysokotlakých nádob vodíkem. V případě Toyoty Mirai je to pouhých pět minut, což je ve srovnání s desítkami minut dobíjení v případě BEV výrazný rozdíl. 2. Zástupci vodíkové elektromobility se pyšní delším dojezdem. První generace Miraie na jedno natankování urazila vzdálenost 502 kilometrů. Aktuální druhá generace má dojezd až
650 kilometrů, ale nedávný test ukázal, že si vodíková Toyota troufne i na mnohem více.
Na konci května ji otestovali na silnicích jižně od Paříže. Řidiči jeli v běžném provozu úsporným, nicméně nijak zvláštním či speciálním způsobem. A kolik kilometrů na jedno natankování 5,6 kilogramu vodíku zvládli? Dosáhli průměrné spotřeby 0,55 kg/100 km a ujeli rekordních 1003 kilometrů, a ještě jim zbyla rezerva. To už je hodně slušný nájezd, o kterém si běžně dostupné BEV mohou nechat jen zdát. Stačilo by to v pohodě na cestu z Prahy na předměstí Paříže. Někdo může namítnout, že Hyundai Kona v jiném testu pokořil metu 1026 kilometrů. Pravda to je, ale rekordu bylo dosaženo na německém okruhu Lausitzring.
První svého druhu
Toyota začala s vývojem FCEV před téměř třiceti lety. Má tak s tímto pohonem bezkonkurenčně nejvíce zkušeností. Už o čtyři roky později začalo spatřily světlo světa první prototypy. S příchodem nového tisíciletí byly zahájeny testy na silnicích v Japonsku a ve Spojených státech amerických. V roce 2003 mohli návštěvníci autosalonu v Detroitu obdivovat první studii „vodíkového“ vozu. A o deset let později na domácí půdě v Tokiu byl představen koncept FCV Concept sedan. Předobraz vozu, který tehdy Toyota plánovala uvést na trh v roce 2015. A na konci roku 2014 bylo hotovo.
Nový vůz dostal jméno Mirai (japonské slovo pro budoucnost). Zajímavou shodou náhod je, že v roce 2014 vznikla stejnojmenná česká popová kapela. Založil ji v Japonsku narozený Mirai Navrátil. Ale vraťme se k autům. Všichni, kteří si vodíkovou novinku v roce 2015 pořídili, dostali velkorysý uvítací balíček v podobě tříletého bezplatného tankování a čtyřiadvacetihodinové technické podpory. Toyota jako první automobilka na světě začala psát vodíkovou historii. Mirai si tehdy mohli vedle USA a Japonska koupit také zájemci z Velké Británie, Německa a Dánska. Například v Německu stála novinka 78 540 eur, což přepočítáno tehdejším kurzem bylo 2,1 milionu korun. Jak už bylo napsáno v úvodu, první generace se za šest let vyrobilo přes deset tisíc kusů.
Delší dojezd za méně
Od letošního roku si mohou udělat vodíkovou radost také motoristé u nás. Cena druhé generace Toyty Mirai se základní výbavou Comfort startuje na 1,8 milionu korun. Druhý stupeň Executive je o 100 tisíc dražší. Dlužno dodat, že už v základu je ale Mirai velmi dobře vybaveným vozem. A pro ty nejnáročnější je tu vždy možnost utratit více peněz, konkrétně 200 tisíc korun, a získat VIP paket, který mimo jiné obsahuje dvacetipalcová litá kola či průhledový head-up displej. Oproti první generaci je tak Mirai „dostupnější“. A přitom nabídne dojezd až 650 kilometrů na jedno natankování, což je zhruba o 150 kilometrů více než u předchozí verze.
Andrej Poliak
